My se soustředíme na CMS ve formě open source software (OSS, otevřený software – počítačový program s technicky přístupným zdrojovým kódem a popisem podmínek pro zapojené vývojáře), které se primárně nezaměřují na e-shopy (internetové obchody). V současnosti (2024) náležejí mezi nejoblíbenější otevřené systémy pro správu obsahu WordPress, Joomla! a Drupal. Výběr konkrétního open source řešení by měl odrážet individuální povahu plánovaného softwarového projektu a specifické potřeby zadavatele.

Předesíláme, že už před lety byla naší volbou Joomla!, takže máte-li jasno a zároveň jste vybrali stejně – mohou pro vás být inspirací naše realizace postavené na Joomle nebo nás můžete rovnou kontaktovat. V opačném případě je tu pro vás náš článek – otevřené redakční platformy těšící se velké oblibě porovnáme z několika podstatných hledisek a kritériem nám budou jejich (ne)výhody i využití.

Redakční systémy

Architektura systému pro správu obsahu se skládá z:

• administrace / administrační části (backend) pro vytváření i správu obsahu a tvůrce i správce obsahu (webdesignéry, editory, administrátory) + tvorbu i správu webu a tvůrce i správce webu (kodéry, vývojáře, správce-programátory)
• webové části (frontend) pro zobrazení obsahu a uživatele (návštěvníky)
• databáze / databázové části (database) pro správu dat a správce databáze (správce-programátory)

Všechny tři open source CMS jsou postaveny na skriptovacím programovacím jazyku PHP (Hypertext Preprocessor) a relační (relational, založená na tabulkách) databázi MySQL (Relational Database Management System, RDBMS), přičemž každý redakční systém má určité systémové požadavky na jeho aktuální verzi i nároky na serverové zdroje (např. verze PHP, databáze a serveru; podporu HTTPS [HyperText Transfer Protocol Secure, zabezpečený protokol pro {nejen} hypertextový přenos]; místo na disku; velikost paměti).

Výhody open source CMS

Mezi klady otevřeného redakčního systému z pohledu všech zúčastněných patří:

• rychlé a snadné vytvoření, nasazení i doplňování webové prezentace (v podstatě stačí zajištěná doména a webhosting, připojení k internetu a zařízení s podporovaným internetovým/webovým prohlížečem [browserem])
• nižší náklady na vznik i provoz webstránek (výdaje hlavně na registraci domény, hostingové služby, případně placené/prémiové šablony a další doplňky, zvyšují se součinností s profesionálním designérem nebo vývojářem)
• pohodlné ovládání a nativní podpora základních funkcí v rámci správy uživatelů (organizované administrační rozhraní, včetně možnosti spolupráce i přidělení uživatelských rolí a práv při tvorbě obsahu)
• integrovaný WYSIWYG (What You See Is What You Get; co vidíš, to dostaneš) editor (vizuální editor pro naplňování [webového] obsahu shodně a v reálném čase se zobrazujícího v běžném browseru)
• značná flexibilita a pokročilá personalizace vzhledu i funkcionality díky bohaté nabídce různých typů nástrojů (podrobněji níže)
• přívětivý k mobilním zařízením (mobile-friendly) (šablony pro responzivní [optimalizace zobrazení pro veškeré typy zařízení] weby)
• široké komunity (ne)komerčních vývojářů (flexibilnější vývoj, rychlejší inovace, snazší odhalení chyb, vytváření více doplňků, včetně detailní projektové dokumentace, zveřejněných plánů vydávání verzí, pravidelných aktualizací softwaru a transparentních bezpečnostních protokolů)
• nezávislost na konkrétním dodavateli (s celým produktem možné přejít k jinému vývojáři)
• rychlejší a levnější vývoj nových webových stránek (bez nutnosti programování týchž funkcí)

Pozn.: Celkové náklady na tvorbu webstránek na open source redakčním systému závisí především na rozsahu plánovaného softwarového projektu (malé jednostránkové weby [microsites či minisites, mikrostránky], webové vizitky] nebo osobní a firemní či složitější s napojením funkcí na další interní systémy firmy [např. dopravce, rezervační systémy, účetnictví] i e-shopy), zvoleném řešení (šablonové vs. na míru) a velikosti dodavatele (freelancer vs. agentura).

Každá ze tří v současnosti velmi oblíbených redakčních platforem má implementovaný nějaký způsob, kterým lze definovat vzhled webu (design a layout [grafické rozvržení stránky]), případně je možná následná modifikace nebo tvorba vlastní šablony (s nutností znalosti PHP):

• WordPress: „šablony“ (templates, části šablony ovlivňující podobu konkrétní stránky) a „témata“ (themes, samotné šablony určující vzhled celého webu)
• Joomla!: „šablony“ (templates) / „motivy“ (themes)
• Drupal: „témata“ pro administraci (back-end themes) a „témata“ pro samotné zobrazení stránek (front-end themes)

Stejně tak každý z těchto tří systémů pro správu obsahu disponuje nějakými volitelnými prostředky, jimiž je možné rozšiřovat jejich základní funkcionalitu, včetně eventuality dalšího nastavení nebo vytvoření vlastních doplňků (se znalostí kódování):

• WordPress:
  • „pluginy“ (plugins) – rozšíření platformy o důležité funkce a zvýšení výkonu webových stránek (např. zrychlení webu, automatické vymazání mezipaměti [cache, keše], duplikování příspěvků, regenerace miniatur)
  • „widgety“ (ovládací prvky) – přidání „méně důležitých“ funkcí a vylepšení použitelnosti i interaktivity webstránek (např. archiv článků; obrázková galerie; kalendář článků; navigační menu; seznam kategorií či značek; výpis nejnovějších komentářů, příspěvků, nejlépe hodnocených produktů e-shopu nebo posledních článků jiného webu; vyhledávací pole)
• Joomla!: „rozšíření“ (extensions):
  • komponenty (components) – miniaplikace generující celou stránku (např. správa obsahu, obrázková galerie, tvorba formulářů, správa událostí, elektronický obchod, online komunita, zálohování webu)
  • moduly (modules) – zobrazení obsahu (např. diskuzní fórum, počet přihlášených uživatelů, poslední přečtený článek, informace o nejprodávanějším produktu)
  • pluginy (plugins, zásuvné moduly) – přidání nebo vylepšení funkcí webu (např. textový editor, kontaktní formulář, počitadlo návštěv, sdílení na sociálních médiích)
• Drupal:
  • „moduly“ (modules) – zobrazení hlavního obsahu (např. týkající se uživatelů, práce s komentáři)
  • „bloky“ (blocks) – subsystém obsluhující konfiguraci a zobrazování doplňujícího obsahu (např. výpis menu, přihlašovací formulář)
  • „distribuce“ (distributions) – kompletní instalace s už definovanými dodatečnými moduly a tématy vzhledu pro konkrétní použití (např. e-shopy, intra/extranety, sociální platformy, zpravodajské portály)
• Všechny tři open source CMS:
  • jazykové mutace (languages) – správa jazykových verzí www stránek s možností odlišné struktury i administrace v různých jazycích
  • optimalizace pro vyhledávače (SEO) – mechanismy k optimalizaci webu pro internetové vyhledávače (např. URL [Uniform Resource Locator, jednotný lokátor zdroje] adresy přátelské k vyhledávačům, možnost manuálně zadávat metadata [titulky/názvy a popisky stránek, title tags i meta descriptions] a klíčová slova [keywords], šablony pro responzivní webový design)
  • funkce multisite pro vytvoření i provoz více webů či domén s možností samostatné konfigurace:
    • na jedné instalaci systému
    • s jednou (sdílením dat), dvěma (jednou hlavní a jednou podřízenou) nebo vlastní databází pro jednotlivé weby (nezávislým obsahem i vzhledem)
    • správou v rámci jedné administrace
    • nastavením jako podadresář/podsložka (např. pro více[multi]jazyčnost se stejným obsahem i vzhledem a odlišnými jazyky), subdoména / doména 3. řádu (např. pro různé produkty s odlišným obsahem i vzhledem) či multidoména / doména 2. řádu (multidomain, např. pro internacionalizaci s odlišným obsahem a vzhledem)

Nevýhody open source CMS

Mezi zápory otevřeného redakčního systému z pohledu všech zúčastněných se řadí:

• bezpečnostní rizika (nezbytné časté a pravidelné aktualizace systému i veškerých doplňků a zálohování webu, omezení přihlášení do administrace výhradně z povolených IP adres [Internet Protocol address, jednoznačná identifikace konkrétního zařízení v internetu], důkladná ochrana dotazníkových formulářů proti spamu)
• rychlost načítání webstránek (zvýší kvalitní hosting, instalování pouze potřebných nástrojů z ověřených zdrojů a řádná optimalizace systému i obsahu)
• časová a technická náročnost údržby (řešením správce obstarávající pravidelné zálohování, aktualizace i SEO)
• nepůvodní design (východiskem následné úpravy nebo vytvoření vlastní šablony, výběr těch s češtinou a responzivních i možností přizpůsobení kódu)
• neaktuální doplňky (řeší volba pravidelně aktualizovaných a podporovaných variant)
• zákaznická a technická podpora (závisí na velikosti i kvalitě vývojářské komunity a možnostech podpory)

Historie: redakční systémy umožňující spravovat webový obsah se objevují po roce 2000, přičemž dovedou zacházet se strukturou webu a pojímají ji jako hierarchii.

Využití: k tvorbě obsahu (texty, obrázky či jiné elektronické soubory) různých typů digitálních produktů – weblogy, e-commerce [elektronické obchodování], diskuzní fóra, informační portály, komunitní weby, obrázkové galerie, osobní portfolia, sociální sítě, součinnostní platformy / intranety / extranety, vzdělávací projekty, wiki encyklopedie / znalostní báze.

WordPress

Výhody CMS WordPress

Webdesignérské, editorské i správcovské-administrátorské, kodérské, vývojářské i správcovské-programátorské a uživatelské-návštěvnické kladné vlastnosti redakčního systému WordPress jsou:

• rychlá instalace přes průvodce a intuitivní základní orientace i používání
• jednoduché přizpůsobení (kastomizace, customizace) vzhledu (pestrost a tisíce oficiálně schválených bezplatných i prémiových šablon a témat)
• nekomplikované individuální uspořádání funkcionality (rozmanitost a desetitisíce bezplatných i placených pluginů, oficiálních i třetích stran + značné množství jazyků včetně češtiny)
• velmi přívětivý z hlediska SEO (SEO-friendly) (díky jednoduchému SEO nastavení, kvalitnímu kódu [čistý, validní a dobře strukturovaný], podpoře responzivního designu, kvalitním SEO pluginům s náhledem zobrazení www stránek ve výsledcích internetového vyhledávače [SERP, Search Engine Results Page, stránka s výsledky vyhledávání], silným nástrojům pro správu i publikování kvalitního obsahu)
• mohutná i aktivní komunita vývojářů a bohatá řada dostupných podpůrných materiálů (komunitní platformy; uživatelská fóra s výukou, návody i diskuzemi; dokumentace s informacemi od instalace po vytváření vlastních pluginů; příručky s triky, tipy a radami)
• pohodlná údržba (snadné aktualizace systému a doplňků, podpora nastavení zálohování dat)
• velmi dobrá integrace s dalšími službami (nástroji webové analytiky, platebními metodami, sociálními médii, …)

od verze 6.5 (vydána 2. 4. 2024):

• aktualizace WYSIWYG editoru (Gutenberg) k vytváření, formátování a stylování obsahu (rychlejší načítání i zpracování vstupu a nové možnosti pro bloky)
• nová knihovna fontů (pohodlná práce s písmy a jejich centralizovaná správa)
• podpora výkonného a efektivního formátu pro ukládání obrazových souborů AVIF (AV1 Image File Format) (flexibilnější práce s multimediálním obsahem)
• vylepšené ovládací prvky pro design (snadnější přizpůsobení stylů témat)
• optimalizace kódové základny (snížení spotřeby zdrojů i zrychlení načítání) + líné načítání a automatická optimalizace obrázků (vyšší výkon)
• 3 nová API (Application Programming Interfaces, rozhraní pro programování aplikace):
  • API pro interaktivitu (snazší implementace interaktivních funkcí v rámci bloků)
  • vlastní pole API (jednodušší správa a prezentace obsahu pomocí blokového editoru)
  • API pro vazbu bloků (výrazné rozšíření možností použití stávajících bloků bez nutnosti vytvářet nové)

Nevýhody CMS WordPress

Webdesignérské, editorské i správcovské-administrátorské, kodérské, vývojářské i správcovské-programátorské a uživatelské-návštěvnické záporné vlastnosti redakčního systému WordPress jsou:

• největší počet hackerských útoků (dáno velkou popularitou a celosvětovým rozšířením, zvýšená administrativní zátěž kvůli častým bezpečnostním aktualizacím)
• relativně nižší rychlost webových stránek (zpomalení načítání při přetížení složitými tématy a nadměrným množstvím pluginů, optimalizace výkonu s potenciálním požadavkem na technické dovednosti)
• limitovaná bezplatná funkčnost (některé doplňky zdarma pouze v omezené verzi, bez nákupu licence nemožný přístup k důležitým aktualizacím)
• problematická kompatibilita bezpečnostních aktualizací (ne vždy kompatibilní se všemi nezbytnými rozšiřujícími doplňky)

Historie: WordPress (název systému navrhla přítelkyně hlavního vývojáře Matta Mullenwega Christine Sellecková, jednotlivá vydání nesou jména známých jazzových hudebníků) se prvně uvedl 27. května 2003 a postupně se vyvinul z blogovací platformy do open source CMS.

Využití: WordPress se hodí především pro jednoduché až středně složité softwarové projekty (osobní blogy, umělecká portfolia, webové vizitky, internetové magazíny, menší e-shopy, …), pro malé až středně velké podniky bez specifických nároků.

Joomla!

Výhody CMS Joomla!

Redakční systém Joomla! má pro webdesignéry, editory i správce-administrátory, kodéry, vývojáře i správce-programátory a uživatele-návštěvníky tyto přednosti:

• rychlá instalace pomocí průvodce a přehledné i propracované administrační rozhraní s podporou přístupnosti internetových stránek (web accessibility, webovou přístupností) (WCAG [Web Content Accessibility Guidelines, pravidla pro tvorbu bezbariérového webu] integrovaná do šablony backendu + široká řada dalších nástrojů)
• vysoká variabilita + pokročilejší kastomizace vzhledu (desítky tisíců prémiových i bezplatných šablon-motivů třetích stran)
• celá řada funkcí už v základu + případná individuální konfigurace funkcionality (několik tisíc bezplatných i placených rozšíření, oficiálních i třetích stran + desítky jazyků)
• solidní platforma z hlediska SEO (díky vylepšenému routování [routing, směrování – určování cest datagramů/paketů v počítačových sítích], SEO-friendly URL adresám, snadným úpravám title tags, meta descriptions a keywords, vestavěné podpoře multijazyčnosti, SEO šablonám-motivům i pluginům)
• velká i velmi aktivní vývojářská komunita a snadné vyhledávání informací i výukových programů (kvalitní dokumentace ve formě komunitou podporovaných online příruček a činorodých uživatelských fór)
• průměrný počet útoků ze strany hackerů (solidní bezpečnostní opatření a ochrana dat, např. podpora předpřipravených SQL [Structured Query Language, strukturovaný dotazovací jazyk pro práci s databázemi] příkazů)
• rychlejší načítání webu (díky efektivní práci s mezipamětí [cachingu, cachování, kešování] a softwaru Gzip pro kompresi datových souborů)
• struktura databáze (rozdělení obsahu podle druhu a systematické uspořádání dat)
• rozvinutá hierarchie i efektivní správa uživatelských rolí, oprávnění a úrovní přístupů pro frontend/backend (i většinu rozšíření)
• možnost zjednodušeného i bezpečného přihlášení s použitím autentizace (ověření identity) uživatelů pomocí OpenID (otevřená a decentralizovaná metoda s konsolidací digitálních identit), LDAP (Lightweight Directory Access Protocol, odlehčený protokol pro přístup k adresářům) a Google
• objektově orientované programování (OOP, Object-Oriented Programming) pro vývojáře (přehledný a rozšiřitelný kód)

od verze 5 (vydána 17. 10. 2023):

• automatická aktivace dat Schema.org (sémantický slovník značek/mikrodat ke značkování strukturovaných dat) pro názvy organizací a webů (efektivnější SEO)
• automatická optimalizace zdrojového kódu pomocí nástroje PHP CS Fixer (vyšší rychlost)
• nová verze WYSIWYG editoru (TinyMCE) + aktualizace pluginů Plánovače úloh pro kontrolu veškerého obsahu (zvýšení výkonu systému)
• podpora AVIF ve správci médií (zlepšení možností práce s médii)
• vnitřní restrukturalizace (využití modernějších API) a silné pročištění kódu (efektivní chod systému)
• nová verze Font Awesome (sada písem, kolekce ikon a javascriptová knihovna), CodeMirror (editor zdrojového kódu založený na JavaScriptu) a aktualizace knihovny WebAuthn (Web Authentication, webové ověřování pomocí kryptografie s veřejným klíčem) (větší rozšiřitelnost i kompatibilnost)

Nevýhody CMS Joomla!

Redakční systém Joomla! má pro webdesignéry, editory i správce-administrátory, kodéry, vývojáře i správce-programátory a uživatele-návštěvníky tyto nedostatky:

• méně uživatelsky přívětivé prostředí a náročnější používání
• limitace z hlediska customizace vzhledu (částečně omezená možnost jednoduchého přizpůsobení a potřeba kooperace s vývojářem)
• poměrně komerční (menší množství bezplatných šablon-motivů, žádné v oficiálním repozitáři)
• složitější vlastní uspořádání funkcionality (rozšíření často vyžadují manuální implementaci)
• problematická kompatibilita (určité potíže při paralelní instalaci několika rozšíření s požadavkem dohledu zkušeného vývojáře)
• komplikovanější migrace/upgrade obsahu při přechodu na vyšší verzi (vhodná spolupráce se správcem-programátorem)
• složitější údržba (řešením správa systému prostřednictvím poskytovatele webhostingu)

Historie: první vydání open source CMS Joomla! (název systému je anglický fonetický přepis svahilského slova jumla [džumla] a znamená „všichni dohromady“ či „v celku“, logo tvořené čtyřmi otočenými a propojenými „J“ představuje komunitu spojující se coby jedna) se uskutečnilo 16. září 2005 jako téměř identické s produktem Mambo.

Využití: Joomla! je vhodná zejména pro rozsáhlejší digitální projekty (informační a zpravodajské internetové portály, rezervační systémy, ERP [Enterprise Resource Planning, plánování podnikových zdrojů], e-commerce platformy, online aplikace, …), pro podniky s nároky na správu velkého množství i složité struktury obsahu a přizpůsobení uživatelských rolí bez specializovaného IT oddělení.

Drupal

Výhody CMS Drupal

Mezi silné stránky redakčního systému Drupal z pohledu tvůrce i správce obsahu, webu i databáze a uživatele-návštěvníky patří:

• vysoce variabilní a snadno upravitelný vzhled (několik tisíc oficiálních bezplatných i prémiových témat, další třetích stran)
• v základu jen to nejnutnější + pohodlná implementace nových funkcionalit díky modulárnímu uspořádání (desetitisíce oficiálních bezplatných i placených dodatečných modulů + snazší tvorba jazykových verzí)
• široké možnosti personalizace vzhledu a funkcionality bez manuálního sestavování softwarových prvků s předdefinovanými distribucemi (více než tisíc už připravených balíčků s nastavenými doplňkovými moduly i tématy vzhledu pro typické aplikace)
• velmi SEO-friendly svou lehkostí i nativním cachováním (díky vysokému stupni flexibility a kontroly nad obsahem, rozsáhlé knihovně SEO modulů, nativní podpoře responzivního webdesignu, vysoké kvalitě i dobré struktuře kódu [účelně uspořádaný, čistý a validní], velké škálovatelnosti [schopnost systému pružně pracovat s měnícími se požadavky na výkon])
• početná i silná komunita vývojářů a neustále aktualizované podpůrné materiály se vším potřebným (od hlavní dokumentace přes komunitní portál i diskuzní fóra až po výukové videokurzy či online příručky)
• nejméně hackerských útoků (největší bezpečnostní tým s důrazem na bezpečnostní normy a pravidelné aktualizace zabezpečení)
• obvykle rychlejší načítání webových stránek (nejvyšší potenciál pro optimalizaci výkonu)
• struktura databáze (strukturovaný obsah a výkonné nástroje pro správu dat)
• propracovaný systém uživatelů, uživatelských rolí, oprávnění a přístupů k obsahu
• bezproblémové napojení na LDAP, Oauth2 (otevřený protokol s bezpečnou autentizací a autorizací [získání souhlasu] pro delegování přístupů k API různých služeb), přihlašování přes sociální média nebo zabezpečení dvoufaktorovou autentizací
• přehlednost kódu a (otevřenost API)

od verze 10 (vydána 15. 12. 2022):

• nové výchozí téma (Claro) vzhledu backendu (modernější a přehlednější administrační rozhraní s lepší přístupností)
• nové výchozí téma (Olivero) vzhledu frontendu (s elegantním i moderním designem a funkcemi pro přístupnost)
• update administračního tématu (Gin) vzhledu obsahového editoru (celková změna designu a širší možnosti konfigurace)
• upgrade WYSIWYG editoru (CKEditor) (kompletně nový kód a výrazně pohodlnější práce s obsahem + prémiová verze se zajímavými funkcemi)
• nově generátor témat (Starterkit) se změnou přístupu k jejich vývoji (bez vlivu na vzhled nebo chování webu)
• vylepšení automatických aktualizací pro usnadnění správy systému (bezpečnostní aktualizace a update jádra systému + podpora některých drobných aktualizací i aktualizací doplňkových modulů)
• odstranění zastaralého kódu (odklizení některých nepotřebných funkcionalit z jádra systému [dostupné jako doplňkové moduly])

Nevýhody CMS Drupal

Mezi slabiny redakčního systému Drupal z pohledu tvůrce i správce obsahu, webu i databáze a uživatele-návštěvníky se řadí:

• méně uživatelsky přívětivé rozhraní a složitější i méně intuitivní ovládání
• limitace z hlediska customizace vzhledu (relativně komplikovaný systém vytváření témat)
• extrémně štíhlá základní instalace vyžadující implementaci dodatečných modulů (pouze manuálně přes FTP)
• náročnější aktualizace rozšiřujících doplňků (ne vždy kompatibilní s backendem)
• složitější údržba (řešením správa webu prostřednictvím interního IT oddělení nebo autora www stránek)

Historie: Drupal (název systému, podoba loga i maskota jsou odvozeny od holandského druppel, kapka) byl jako open source CMS poprvé spuštěn 15. ledna 2001.

Využití: Drupal se zaměřuje na publikování v sociálních médiích a hodí se zvláště pro komplexní i robustní digitální projekty (komunitní platformy, inzertní weby, membership sites [členské stránky, online komunity s autorizovaným přístupem k exkluzivnímu obsahu], e-commerce, …), pro podniky se specifickými nároky na správu mnoha různých druhů vlastního obsahu a škálovatelnost.

Srovnání open source CMS

Porovnání těchto redakčních platforem z hlediska:

• uživatelské přívětivosti (user-friendly): 1. WordPress (i pro začínající uživatele bez odborných znalostí v oblasti IT), 2. Joomla! (pro pokročilejší uživatele se základní úrovní znalosti kódování), 3. Drupal (pro pokročilé uživatele s určitou úrovní znalosti programování)
• flexibility a rozšiřitelnosti: 1. Drupal (nejpružnější, nejvyšší stupeň rozšiřitelnosti), 2. WordPress (vysoká pružnost, nejvíce doplňků), 3. Joomla! (velká přizpůsobivost, nejkomerčnější)
• SEO: 1. Drupal (nejsilnější SEO schopnosti), 2. WordPress (silné SEO schopnosti), 3. Joomla! (solidní SEO schopnosti)
• podpory komunity a zdrojů: 1. WordPress (nejširší komunita, různé formy podpory), 2. Joomla! (rozsáhlá komunita, kvalitní podpora), 3. Drupal (velká komunita, všestranná podpora)
• bezpečnosti: 1. Drupal (nejbezpečnější), 2. Joomla! (solidní), 3. WordPress (nejzranitelnější)

Pozn.: ve všech open source řešeních je implementace bezpečnostních procesů na vysoké úrovni.

Shrnutí a závěr

WordPress je méně komplikované a současně značně zranitelné řešení s širokou vývojářskou podporou. Joomla! poskytuje vyvážené kompromisní řešení s některými vlastnostmi Drupalu a zároveň snadnějším ovládáním. Drupal představuje vysoce přizpůsobitelný, bezpečný a současně složitý systém s velmi efektivním řešením problematiky SEO. Všechny tři systémy pro správu obsahu se zároveň dále rozvíjejí a pracují na svých slabinách – WordPress je například stále důmyslnější, Drupal snáze použitelnější a Joomla! nabízí CMS s frameworkem (aplikačním rámcem či vývojovou platformou) pro vývoj (webových) aplikací.

Finální výběr konkrétního řešení závisí na charakteru, velikosti i cíli plánovaného projektu, technických dovednostech týmu a požadované míře flexibility i rozšiřitelnosti systému. Stejně tak záleží na možnostech zálohování (online) softwarového projektu, zabezpečení systému a jeho aktualizací. Neméně důležité je dbát i na kvality zúčastněných poskytovatelů jednotlivých služeb (vývojářské komunity a podpory, údržby, webhostingu, …). A v neposlední řadě bude potřeba ujasnit si také rozsah zamýšlené investice (množství času, financí, práce).

Pokud plánujete (webový) projekt a nejste si jisti, který systém pro správu obsahu zvolit – neváhejte využít naší bezplatné konzultace a kontaktujte nás. Rádi vám poradíme, společně můžeme analyzovat váš záměr a najít to nejvhodnější řešení, vyhovující vašim nárokům, potřebám, požadavkům i přáním. Případně vytvoříme originální webové stránky či e-shop / internetový obchod nebo zrealizujeme celý vývoj aplikace.
Jsme vám k dispozici na telefonu a e-mailu i v naší kanceláři v centru Plzně.

Pokud už máte jasnou představu a vaší volbou je redakční platforma Joomla! – mohl by vám být užitečný náš článek: Ceny tvorby webových stránek.
A vlastníte-li web postavený na CMS Joomla! v nižší verzi – nejspíše vás budou zajímat výhody a možnosti přechodu na Joomla! 5.