Pro klasické/konvenční/tradiční/vodopádové přístupy (waterfall model) řízení projektů, založené na počátečním důkladném vymezení i vedení všech činností v průběhu, jsou základními parametry čas, náklady a rozsah, někdy bývá přidávána kvalita, případně lidské zdroje i rizika.

Agilní přístupy (agile model) řízení projektů, založené na průběžném upřesňování cíle prostřednictvím komunikace s klientem, dále na rychlých reakcích na změny a také rozvrhování práce během celého procesu, naopak upřednostňují časové i finanční náklady a funkce/rozsah/užitné vlastnosti jsou flexibilní tak, aby se udržela co nejvyšší možná kvalita i byly realizovány cíle projektu.

Agilní přístupy do projektového řízení/vedení přinášejí:

• agilní rámce/metodiky – organizace práce vývojářů i managementu s důrazem na možnost změny [např. Scrum (zkratka ze scrummage čili skrumáž, mlýn) – více v našem článku: Agilní přístup k zákazníkovi, DSDM – viz níže]
• agilní techniky/postupy – konkrétní činnost především vývojářů (případně klientů) nevyžadující možnost změny [např. Sprinty (časově omezená zpravidla 1–4týdenní období) – viz náš článek: Agilní řízení vývoje webového projektu]
• agilní koncepty/nástroje – dosažení projektových cílů [např. MoSCoW – více následující text]

Používaný agilní rámec pro řízení projektů je například agilní metodika (agile methodology) DSDM (Dynamic Systems Development Method, Metoda vývoje dynamických systémů) a mezi její nástroje patří agilní koncept pro stanovení priorit, důležitý vzhledem ke stále se vyvíjejím požadavkům.

Agilní koncept prioritizace požadavků MoSCoW

Je to akronym následujících anglických slov, přičemž jednotlivé projektové úkoly/požadavky/body pomáhá roztřídit na plán prací, které jsou:

• Must Have – musí mít (nezbytné požadavky, jež musejí být realizovány, jinak je ohrožen průběh celého projektu)
• Should Have – měl by mít (doporučené požadavky, které by měly být provedeny, ale nejsou zásadní pro fungování projektu)
• Could Have – mohl by mít (možné požadavky, jejichž vynechání nezpůsobuje projektu závažné problémy)
• Won´t Have – nebude mít (odložené požadavky, které lze uskutečnit kdykoli později)

Na úplném začátku by mělo nastavení (webového) projektu odpovídat externímu odhadu na realizaci Must Have + Should Have. Ke zjištění potřeb a přání klienta můžeme v úvodu použít dotazník. Stačí ho poslat e-mailem, aby si ho mohl zákazník vyplnit kdykoli, a nám tím vznikne prostor na řešení ostatních záležitostí souvisejících s přípravou například webu (průzkum trhu, registrace domény, zřízení webhostingu, …).

Obrázek: dobře nastavený (web)projekt ušetří mnoho času a zbytečné práce. Zdroj: www.scrum.org/learning-series/what-is-scrum

Must Have – co musí být splněno, aby nic neselhalo

Při sestavování (nejen) webu agilním způsobem musíme vědět, že časové a finanční možnosti, které máme, jsou slučitelné s realitou. To například znamená, že pokud má klient představu díla za statisíce a zároveň nízký rozpočet, snažíme se mu vysvětlit, co je skutečně možné za daných podmínek vytvořit.

Optimálně nastavený (v našem případě) webový projekt uspoří množství času, nesmyslné práce i finančních prostředků. Vznikne tak dostatek prostoru pro případné dodatečné korekce a doplnění dle požadavků zákazníka. Jeho názory a nápady nás mohou inspirovat. Máme časovou rezervu a můžeme v klidu pracovat na postupném zdokonalování produktu, dokud nedosáhneme stanoveného cíle.

Bonusem pro nás jsou spokojení a věrní klienti. Nechte si poradit od vývojářů ze společnosti Agionet.